Malé muze­um

Už fasáda Malé­ho muzea, kte­rou navr­hl ital­ský archi­tekt, umě­lec a desig­nér Mar­cello Moran­di­ni, zaujme svým neob­vyk­lým, a při­tom jed­no­du­chým a ele­gant­ním vzhle­dem. Uvnitř býva­lé budo­vy poš­ty vznik­ly svět­lé a pro­svět­le­né pro­sto­ry, kte­ré zaru­ču­jí pří­jem­nou výstav­ní atmosféru.

Ve foyer muzea je před­sta­ven his­to­ric­ký vývoj zna­ček PEMA^® (celo­zrn­né spe­ci­a­li­ty) a Leupoldt^® (per­ní­ky a per­ník na omáč­ky). V před­náš­ko­vém sále, kte­rý poj­me přes pade­sát osob, se nachá­zí stá­lá expo­zi­ce umě­lec­kých děl Mar­cel­la Morandiniho.

V ostat­ních pro­sto­rách se dva­krát roč­ně kona­jí krát­ko­do­bé výsta­vy. Zde pre­zen­to­va­ná díla vychá­ze­jí z poje­tí umě­ní, v němž má zvlášt­ní význam jed­no­du­chost, reduk­ce a sou­stře­dě­ní na pod­stat­né. Umě­lec­ká díla pod­ně­cu­jí zají­ma­vé roz­ho­vo­ry a činí z Malé­ho muzea mís­to pro sou­čas­né umě­ní a setkávání.

Bliž­ší infor­ma­ce nalez­ne­te na: www​.klei​ne​smuse​um​-weis​sen​sta​dt​.de

Napo­sle­dy vysta­ve­no: CIR­CU­LAR SIM­PLI­CI­TY – RASHID AL KHALIFA

Ter­mín: 22. čer­ven­ce 2024 až 26. říj­na 2024

Das Klei­ne Muse­um – Kul­tur auf der Peu­nt (Malé muze­um – kul­tu­ra na Peu­n­tu)
Goethestra­ße 15
95163 Weißen­sta­dt
Tel.: 09253 8977
info@​kleinesmuseum-​weissenstadt.​de
www​.klei​ne​smuse​um​-weis​sen​sta​dt​.de

Ote­ví­ra­cí doba:
Kvů­li sil­nič­ním pra­cím dočas­ně uza­vře­no – zno­vu­o­te­vře­ní na pod­zim 2027.

Člá­nek z dení­ku Fran­ke­n­post u pří­le­ži­tos­ti ote­vře­ní Malé­ho muzea:

Tady si kul­tu­ra a hos­po­dář­ství rozu­mě­jí – Pema / Malé muze­um na weißen­sta­dt­ském Peu­n­tu při­ta­hu­je pohle­dy
Repor­táž Die­te­ra Wei­ge­la – FRANKENPOST

Weißen­sta­dt – bez ozdob a pří­mo­ča­ře, čer­ná a bílá. Dům v uli­ci Goethestra­ße ve Weißen­sta­d­tu pří­mo vybí­zí, aby si člo­věk udi­ve­ně prom­nul oči. Malá stav­ba totiž zce­la vybo­ču­je z obra­zu typic­ké­ho měs­teč­ka ve Smr­či­nách. Budo­va nese ruko­pis svě­tozná­mé­ho desig­né­ra a archi­tek­ta Mar­cel­la Moran­di­ni­ho a od vel­ko­pe­kár­ny Pema je vzdá­le­na jen kou­sek ces­ty. Do roku 1998 slou­ží dům jako poš­tov­ní úřad, poté ho Pema vyu­ží­vá jako pro­dej­nu. Kvů­li sta­veb­ním pra­cím na mos­tě tam však trž­by náh­le prud­ce kles­nou a pro­dej­na je uza­vře­na. Budo­vu kupu­je Dr. Lau­ra Kra­inz-Leu­pol­dt, pro­ku­rist­ka a spo­lu­ma­ji­tel­ka fir­my. Cíl: s finanč­ní pomo­cí své mat­ky chce dům kom­plet­ně pře­sta­vět. Zít­ra, v sobo­tu, bude „Das klei­ne Muse­um – Kul­tur auf der Peu­nt“ (Malé muze­um – kul­tu­ra na Peu­n­tu) slav­nost­ně ote­vře­no. Pro veřej­nost má být – po před­cho­zím ohlá­še­ní – pří­stup­né od čer­ven­ce 2008. Lau­ra Kra­inz-Leu­pol­dt plá­nu­je vyu­ží­vat pro­sto­ry jak pro inter­ní potře­by fir­my, tak pro exter­ní úče­ly. Kro­mě toho se zde mají pří­le­ži­tost­ně konat kul­tur­ní akce a stá­lá expo­zi­ce bude věno­vá­na his­to­rii fir­my Pema. V jed­né míst­nos­ti bude ve stá­lé expo­zi­ci mož­né zhléd­nout díla Moran­di­ni­ho, v dal­ší míst­nos­ti se plá­nu­jí krát­ko­do­bé výsta­vy zamě­ře­né na kon­krét­ní umě­ní. Proč „kul­tu­ra na Peu­n­tu“? „,Peu­nt‘ byla původ­ně pas­t­vi­na,“ vysvět­lu­je Kra­inz-Leu­pol­dt. Ve Weißen­sta­d­tu se jí říká „die Baid“ – je to oblast kolem dneš­ní Goethestra­ße. Lou­ky na Peu­n­tu dáva­ly to nej­lep­ší krmi­vo. „Des geht nei wie Baid­hai,“ říka­jí star­ší oby­va­te­lé Weißen­sta­d­tu. V pře­kla­du: jde to dolů jako seno z Peu­n­tu – kra­vám zkrát­ka obzvlášť chut­na­lo. Podob­ně „chut­ný“ chce Lau­ra Kra­inz-Leu­pol­dt udě­lat dům pro své pub­li­kum. „Na úrod­né půdě má semín­ko kul­tu­ry vzklí­čit a při­nést plo­dy,“ říká. Budo­va v Goethestra­ße je ve své sou­čas­né podo­bě poku­sem vyře­šit hned něko­lik pro­blé­mů najed­nou, zdů­raz­ňu­je Kra­inz-Leu­pol­dt. „Čer­ná a bílá pro mě vyja­dřu­jí postoj jas­nos­ti a rozhodnosti.“

Pro­ku­rist­ka fir­my Pema sta­ví ten­to „sou­kro­mý a osob­ní pro­jekt“ také do slu­žeb urči­té­ho způ­so­bu myš­le­ní – kon­krét­ně má tato archi­tek­tu­ra vyja­d­řo­vat „firem­ní filo­zo­fii řádu a pří­mo­ča­ros­ti“. Záro­veň má být poctou Weißen­sta­d­tu jako sídlu firmy.

Pro uměl­ce Mar­cel­la Moran­di­ni­ho zna­me­ná pro­jekt ve Weißen­sta­d­tu úkol dát budo­vě „auten­tic­kou podo­bu“. Archi­tek­to­nic­ká pod­sta­ta této „od pří­ro­dy zdr­žen­li­vé budo­vy“ ho pod­le jeho slov pod­ní­ti­la při­stou­pit k objek­tu s vět­ší vol­nos­tí – „bez ome­ze­ní, kte­rá by moh­la nega­tiv­ně ovliv­nit jeho identi­tu“. Výsled­kem je pod­le Moran­di­ni­ho „jas­ný, sil­ný a jed­no­znač­ný obraz, celist­vé logo neza­mě­ni­tel­né­ho kul­tur­ní­ho impulsu“.