Weißenstadt se také nazývá městem na „křišťálové půdě“: podložím prochází několik žil horského křišťálu.
Od 15. až do 18. století se v podzemních sklepích ve městě těžily krystaly.
Vznik krystalů
Zobrazit přepis
Přibližně před 300 miliony let se při srážce kontinentálních desek Gondwany a Laurussie v průběhu variského vrásnění začaly formovat i pozdější Smrčiny. Z hlubin zemského nitra pronikalo za vysokého tlaku a vysoké teploty do vrásnícího se pohoří magma, které nakonec ztuhlo v žulu. Při chladnutí a v důsledku dalších tektonických změn vznikaly v žule trhliny a pukliny, které se vyplňovaly minerálními roztoky. Při klesajícím tlaku a klesající teplotě tyto roztoky krystalizovaly a vytvářely křemenné žíly, které se obohacovaly pyritem, cínovcem nebo jinými minerály. Pod Weißenstadtem se – jak popisuje Gümbel ve svém geognostickém popisu Smrčin – táhne křemenná žíla, která vyniká hojným výskytem krásných, čirých křemenných krystalů. Takové krystaly se vyskytují také na Strehlenbergu u Marktredwitzu a u Bernsteinu.
Přibližně před 300 miliony let se při srážce kontinentálních desek Gondwany a Laurussie v průběhu variského vrásnění začaly zdvihat i pozdější Smrčiny. Z hlubin zemského nitra pronikalo za vysokého tlaku a vysoké teploty do vrásnícího se pohoří magma, které nakonec ztuhlo v žulu. Při chladnutí a v důsledku dalších tektonických změn vznikaly v žule trhliny a pukliny, které se vyplňovaly minerálními roztoky. Při klesajícím tlaku a klesající teplotě tyto roztoky krystalizovaly a vytvářely křemenné žíly, které se obohacovaly železnou slídou, cínovcem nebo jinými minerály. Pod Weißenstadtem se, jak píše Gümbel ve svém geognostickém popisu Smrčin, táhne křemenná žíla, která vyniká hojným výskytem krásných, čirých křemenných krystalů, jaké se vyskytují také na Strehlenbergu u Marktredwitzu a u Bernsteinu.
Důl na horský křišťál v ulici Lange Straße
Zobrazit přepis
V roce 1719 byla znovu otevřena stará šachta křišťálového dolu v ulici Lange Straße. V hloubce asi osmi metrů však horníci narazili na silné přítoky vody a na vydýchané důlní ovzduší, takže nebylo možné prozkoumat dno šachty ani chodby, které z ní vybíhaly. Proto se začala znovu otevírat odvodňovací štola u mlýna Angermühle. Prvních 30 metrů bylo nutné vyztužit dřevem. Dále se ukázalo, že štola je v délce asi 40 metrů směrem k městu ražena v pevné žule. V roce 1726 byla na konci štoly vyhloubena nová, devět metrů hluboká větrací a těžní šachta. Poté byla štola prodloužena o dalších 21 metrů. Báňmistr Johann Georg Ullmann vyhotovil plán prací provedených v roce 1726; po jednom jeho exempláři se dochovalo ve Státním archivu v Bamberku a v Městském archivu ve Weißenstadtu. Když byly práce koncem roku 1726 zastaveny, bylo by ještě nutné prodloužit štolu až ke křišťálovému dolu v ulici Lange Straße zhruba o 260 metrů. Markraběti Fridrichovi to však připadalo příliš nákladné, zvláště když byla ve Weiherhöfenu a v Raumetengrünu objevena další ložiska křišťálu, jejichž těžba byla levnější.
V roce 1719 byla znovu otevřena stará šachta křišťálového dolu v ulici Lange Straße. V hloubce asi 8 metrů však horníci narazili na silné přítoky vody a na vydýchané důlní ovzduší, takže nebylo možné prozkoumat dno šachty ani chodby, které z ní vybíhaly. Proto se začala znovu otevírat odvodňovací štola u mlýna Angermühle. Prvních 30 metrů bylo nutné vyztužit dřevem. Dále se ukázalo, že štola je v délce asi 40 metrů směrem k městu ražena v pevné žule. V roce 1726 byla na konci štoly vyhloubena nová, devět metrů hluboká větrací a těžní šachta. Poté byla štola prodloužena o dalších 21 metrů. Báňmistr Johann Georg Ullmann vyhotovil plán prací provedených v roce 1726; po jednom jeho exempláři se dochovalo ve Státním archivu v Bamberku a v Městském archivu ve Weißenstadtu. Když byly práce koncem roku 1726 zastaveny, bylo by ještě nutné prodloužit štolu až ke křišťálovému dolu v ulici Lange Straße zhruba o 260 metrů. Markraběti Fridrichovi to však připadalo příliš nákladné, zvláště když byla ve Weiherhöfenu a v Raumetengrünu objevena další ložiska křišťálu, jejichž těžba byla levnější.
Text: Harald Stark, Kulmbach
Virtuální prohlídka bývalého dolu ve středu města
V ulici Lange Straße býval vstup do bývalého dolu ve středu Weißenstadtu. Virtuální prohlídku si můžete projít zde:
Virtuální prohlídka bývalého dolu ve středu Weißenstadtu
Tento důl dnes již není přístupný. Z bezpečnostních důvodů musel být zasypán.
Poloha
Právě vidíte zástupný obsah služby OpenStreetMap. Pro přístup ke skutečnému obsahu klikněte na tlačítko níže. Upozorňujeme, že přitom dojde k předání údajů poskytovatelům třetích stran.
Více informací