His­to­ric­ké řady stodol

Historické řady stodol ve Weißenstadtu jsou urbanistickou zvláštností. Vznikly v 19. století.

Toto je jedno z 11 stanovišť digitální prohlídky města Weißenstadt.

His­to­ric­ké řady sto­dol, 1. část
Zob­ra­zit přepis

His­to­ric­ké řady sto­dol jsou urba­nis­tic­kou zvlášt­nos­tí a jsou chrá­ně­ny jako kul­tur­ní památ­ka. Po niči­vém požá­ru měs­ta v roce 1823 byly stodo­ly z důvo­du požár­ní ochra­ny pře­mís­tě­ny mimo měs­to. Tyto řady sto­dol na okra­ji staré­ho měs­ta dodnes utvá­ře­jí ráz Weißen­sta­d­tu. Vět­ši­nou vel­mi pros­té stodo­ly půso­bí díky řaze­ní něko­li­ka sta­veb za sebou s prů­běž­nou linií oka­pů a hře­be­nů střech vel­mi impo­zant­ně svý­mi roz­mě­ry a mohut­nos­tí. Okraj staré­ho měs­ta utvá­ře­jí tma­vé bři­d­li­co­vé stře­chy, mís­ty lomo­vé zdi­vo a vjez­do­vé oblou­ky s deko­ra­tiv­ním žulo­vým ostěním.

Okra­jo­vé čás­ti staré­ho měs­ta Weißen­sta­d­tu utvá­ře­jí řady sto­dol, kte­ré při­po­mí­na­jí his­to­ric­ké země­děl­ství v těs­né blíz­kos­ti měs­ta. Dří­ve měš­ťa­né skla­do­va­li země­děl­ské nářa­dí, seno a slá­mu pří­mo u domu – až do roku 1823, kdy vel­kou část vnitř­ní­ho měs­ta zni­čil niči­vý požár.

Z důvo­du požár­ní ochra­ny byly po požá­ru měs­ta stodo­ly pře­mís­tě­ny mimo měs­to. Tyto řady sto­dol na okra­ji staré­ho měs­ta dodnes utvá­ře­jí ráz Weißenstadtu.

Stodo­ly v uli­cích Gar­ten­stra­ße a Peu­nt­stra­ße tvo­ří spo­lu s vět­ši­nou dvou­pod­laž­ní­mi obyt­ný­mi domy his­to­ric­ký okraj měs­ta. Stej­ně jako řady sto­dol v uli­cích Kir­chen­la­mi­t­zer Stra­ße, Am Ehre­nha­in, Am Sta­dt­gra­ben, Bay­re­u­ther Stra­ße a Am Mühl­gra­ben jsou chrá­ně­ný­mi sta­veb­ní­mi památkami. 

Stav k 10. 5. 2023 © Baye­risches Lan­de­samt für Denkmal­p­fle­ge (Bavor­ský zem­ský úřad pro péči o památ­ky), stra­na 1/8

Historické řady stodol v ulici Kirchenlamitzer Straße
His­to­ric­ké řady sto­dol v uli­ci Kir­chen­la­mi­t­zer Straße

Vět­ši­nou vel­mi pros­té stodo­ly půso­bí díky řaze­ní něko­li­ka sta­veb za sebou s prů­běž­nou linií oka­pů a hře­be­nů střech vel­mi impo­zant­ně svý­mi roz­mě­ry a mohut­nos­tí. Okraj staré­ho měs­ta utvá­ře­jí tma­vé bři­d­li­co­vé stře­chy, mís­ty zdi­vo kla­de­né nasu­cho a vjez­do­vé oblou­ky s deko­ra­tiv­ním žulo­vým ostěním.

Kde řady sto­dol najdete

Řady sto­dol, 2. část
Zob­ra­zit přepis

V cen­t­ru Weißen­sta­d­tu je cel­kem šest řad sto­dol. Řada sto­dol Am Ehre­nha­in – 21 sto­dol, posta­ve­ných v obdo­bí od roku 1823 do polo­vi­ny 19. sto­le­tí. Řada sto­dol Kir­chen­la­mi­t­zer Stra­ße – původ­ně 14 sto­dol, posta­ve­ných v obdo­bí po roce 1823 až do polo­vi­ny 19. sto­le­tí. Dále řada sto­dol Am Mühl­gra­ben – 14 sto­dol, posta­ve­ných v obdo­bí po roce 1823 až do polo­vi­ny 19. sto­le­tí. Řada sto­dol Am Sta­dt­gra­ben, posta­ve­ná v prv­ní polo­vi­ně 19. sto­le­tí. Řada sto­dol Bay­re­u­ther Stra­ße – 15 sto­dol, posta­ve­ných po roce 1823. Řada sto­dol Peu­nt­stra­ße – 12 sto­dol, posta­ve­ných po roce 1823. Vel­ká část sto­dol je dnes chrá­ně­na jako kul­tur­ní památ­ka. Aby se his­to­ric­ké stodo­ly zacho­va­ly, uva­žu­je se o jejich novém vyu­ži­tí, napří­klad jako garáží.

V cen­t­ru Weißen­sta­d­tu je cel­kem 6 řad sto­dol. Jsou to:

  • řada sto­dol Am Ehre­nha­in – 21 sto­dol, posta­ve­ny v obdo­bí po roce 1823 až do polo­vi­ny 19. století
  • řada sto­dol Kir­chen­la­mi­t­zer Stra­ße – původ­ně 14 sto­dol, posta­ve­ny v obdo­bí po roce 1823 až do polo­vi­ny 19. století
  • řada sto­dol Am Mühl­gra­ben – 14 sto­dol, posta­ve­ny v obdo­bí po roce 1823 až do polo­vi­ny 19. století
  • řada sto­dol Am Sta­dt­gra­ben – posta­ve­na v prv­ní polo­vi­ně 19. století
  • řada sto­dol Bay­re­u­ther Stra­ße – 15 sto­dol, posta­ve­ny po roce 1823
  • řada sto­dol Peu­nt­stra­ße – 12 sto­dol, posta­ve­ny po roce 1823

Vel­ká část sto­dol je chrá­ně­na jako kul­tur­ní památ­ka. Dnes slou­ží vět­ši­nou jako gará­že nebo skla­do­va­cí prostory.

Vel­ký požár měs­ta 9. květ­na 1823

Původ­ní úry­vek z „Weißen­städ­ter Bran­d­büchlein“ (Weißen­sta­dt­ská kníž­ka o požá­ru), kte­rou sepsal Wilhelm Ruc­kde­s­chel (měš­ťan a tkal­cov­ský mis­tr ve Weißenstadtu):

Byla to hrůzná kata­stro­fa!

„Nebe se zaha­li­lo do čer­ných, tem­ných mra­čen, ven­ku v tem­ných lesích blíz­kých hor pří­šer­ně burá­ce­la bou­ře, den byl nevlíd­ný, divo­ký a byl truch­li­vým pos­lem straš­li­vé­ho veče­ra. Ani tuše­ní nevstou­pi­lo do našich srd­cí, že ono­ho dne napl­ní­me vzduch svým nářkem a zkro­pí­me zemi slza­mi bolesti!

Tak se během dvou nebla­hých hodin sta­lo celé měs­to kořis­tí nemi­lo­srd­ných pla­me­nů. 196 domů, 46 hos­po­dář­ských budov, kos­te­ly, ško­ly, rad­ni­ce – vše sho­ře­lo až do zákla­dů. Zuři­vý živel neu­šet­řil ani sklep­ní klen­by. Pro­ra­zil zdi i dve­ře a pohl­til i těch něko­lik málo věcí, kte­ré tam lidé zachrá­ni­li. Tak zuři­vý požár, kte­rý v celém měs­teč­ku neu­šet­řil jedi­ný dům, nemá obdo­by! Jen před­měs­tí bylo zčás­ti zachrá­ně­no, stej­ně jako mlýn leží­cí v údo­lí. Tak se během něko­li­ka oka­mži­ků ocit­lo 1700 lidí a na 600 kusů dobyt­ka bez pří­stře­ší a bez obživy!“

Pří­či­nou požá­ru byly odlé­ta­jí­cí jis­kry v hře­bí­kár­ně (kovár­ně hře­bí­ků) v uli­ci Wall­stra­ße. Pro­to­že celé měs­to tvo­ři­ly hrázdě­né domy se sla­mě­ný­mi stře­cha­mi, měl niči­vý požár snad­nou kořist. Navíc byl v roce 1820 vysu­šen více než 80 hek­ta­rů vel­ký měst­ský ryb­ník, kte­rý zde exis­to­val po sta­le­tí, aby se zís­ka­la země­děl­ská půda.

„Ach! Jak bez­sta­rost­ně sní člo­věk svůj život, zapo­mí­na­je, že jej kaž­dým oka­mži­kem může čekat truch­li­vé procitnutí!“

Poloha

Právě vidíte zástupný obsah služby OpenStreetMap. Pro přístup ke skutečnému obsahu klikněte na tlačítko níže. Upozorňujeme, že přitom dojde k předání údajů poskytovatelům třetích stran.

Více informací

Objevte dalších 10 stanovišť digitální prohlídky města.