Hory kolem Bad Weißen­sta­dt am See

Rudolfstein

Arche­o­lo­gic­ká památ­ka Rudolfstein

Na úze­mí měs­ta Weißen­sta­dt je evi­do­vá­na jed­na arche­o­lo­gic­ká památ­ka: mís­to zanik­lé­ho hra­du (Bur­gstall) Rudolfstein, kte­ré leží asi 3 km jiho-jiho­zá­pad­ně od města.

Zales­ně­ná hora v seve­ro­vý­chod­ní čás­ti masi­vu Schne­e­ber­gu již­ně od Weißen­sta­d­tu leží na hře­be­no­vé ces­tě Höhe­nweg (866 m n. m.). Na vrcho­lu najde­me něko­lik zvlášt­ně vrstve­ných skal­ních útva­rů, kte­ré jsou chrá­ně­nou pří­rod­ní památ­kou. Na nej­vyš­ší skal­ní věž vedou od roku 1890 scho­dy, z nichž se ote­ví­rá nád­her­ný výhled na jeze­ro Weißen­städ­ter See.

Pod­le tra­di­ce zde v roce 857 posta­vil prv­ní opev­ně­ní falc­kra­bě Rudolf v Nor­d­gau, po němž hora dosta­la jmé­no; lis­ti­na­mi to však dolo­žit nelze. Na sever­ním sva­hu se kdy­si čile těžil cín a uran. Prv­ní písem­ná zmín­ka o hra­du pochá­zí z roku 1317, kdy hra­bě Berthold von Hen­ne­berg zís­kal hrad s pří­sluš­ný­mi obce­mi včet­ně Weißen­ki­r­che­nu (= Weißen­sta­dt) jako říš­ské léno. Stat­ky pak udě­lil v léno bra­t­rům Hein­ri­cho­vi, Fried­ri­cho­vi, Arnol­do­vi, Eber­har­do­vi a Hay­man­no­vi von Hir­schberg. Hir­schber­go­vé se necha­li strh­nout k výpa­dům na sou­sed­ní pan­ství kláš­te­ra Wald­sas­sen, načež byl hrad údaj­ně dobyt a zni­čen. Dne 22. 1. 1333 Hir­schber­go­vé potvr­zu­jí, že své stat­ky dosta­li zpět a jsou úřed­ní­ky (Amt­le­u­te) Rudolfstei­nu a Weißen­sta­d­tu. V roce 1347 zís­ka­li Rudolfstein i pří­sluš­né stat­ky norim­berští pur­kra­bí. Kdy byl hrad sku­teč­ně zni­čen, nelze jed­no­znač­ně dolo­žit; po roce 1485 se již v písem­nos­tech nezmi­ňu­je. Za vál­ky o špa­něl­ské dědic­tví v roce 1703, kdy bay­re­u­thský mar­kra­bě táhl s císa­řem pro­ti Bavor­sku, byla na Rudolfstei­nu zří­ze­na hlíd­ka se sig­nál­ním ohněm.

Díky list­na­té­mu poros­tu je Rudolfstein na jaře i na pod­zim oblí­be­ným cílem pěších výle­tů. Výcho­zí­mi mís­ty jsou Weißen­sta­dt (stez­ka H) nebo míst­ní čás­ti Meier­hof či Schön­lind (stez­ka Blau­punk­tweg s mod­rým bodem).

Schwes­tern­stei­ne (Sester­ské kameny)

Mohut­né skal­ní útva­ry západ­ně od hře­be­no­vé ces­ty Höhe­nweg mezi sed­lem Rudolfsat­tel a Rudolfstei­nem. Své jmé­no dosta­ly pod­le polo­hy v sou­sed­ství skal Drei Brü­der (Tři bratři).

Großer Wald­stein

Prá­vě vidí­te zástup­ný obsah služ­by You­Tu­be. Pro pří­stup ke sku­teč­né­mu obsa­hu klik­ně­te na tla­čít­ko níže. Upo­zor­ňu­je­me, že při­tom dojde k pře­dá­ní úda­jů posky­to­va­te­lům tře­tích stran.

Více infor­ma­cí

Odblo­ko­vat obsah Při­jmout poža­do­va­nou služ­bu a odblo­ko­vat obsah

Wald­stein (877 m n. m.) je jed­nou z hor sever­ní čás­ti smr­čin­ské „pod­ko­vy“. Vrchol pokrý­vá smí­še­ný les se sta­rý­mi buky a mohut­ný­mi skal­ní­mi věže­mi; celé úze­mí je pří­rod­ní rezer­va­cí (20,2 ha). K hoře vedou zna­če­né turis­tic­ké tra­sy ze všech smě­rů. Z Weißen­sta­d­tu nebo ze Spar­nec­ku vedou až k vrcho­lo­vé oblas­ti veřej­né sil­ni­ce. Tam sto­jí turis­tic­ká cha­ta spol­ku Fich­tel­ge­bi­r­gsve­re­in – Wald­steinhaus.

Odtud se může­te vydat na pro­cház­ku zají­ma­vou vrcho­lo­vou oblas­tí. Schüs­sel (mísa), kotlo­vi­tá pro­hlu­beň na nej­vyš­ší ská­le Wald­stei­nu, na kte­rou dnes vedou scho­dy, dala kdy­si ská­le jmé­no. To pak pře­šlo i na vyhlíd­ko­vý pavi­lon, kte­rý v roce 1851 posta­vil revír­ník, pro­to­že svou návště­vu ohlá­sil bavor­ský král Max­mi­li­án II. – ten však nako­nec z časo­vých důvo­dů na Wald­stein nedorazil.

Zří­ce­ni­na hra­du Rotes Schloss

Východ­ně napro­ti cha­tě Wald­steinhaus se zve­dá mohut­ná skal­ní stě­na se zbyt­ky obvo­do­vých zdí býva­lé­ho hlav­ní­ho hra­du „Rotes Schloß“ (Čer­ve­ný zámek), pojme­no­va­né­ho pod­le teh­dej­ší čer­ve­né taš­ko­vé stře­chy. Hrad­ní bra­nou se po kamen­ných scho­dech dosta­ne­te na nádvo­ří, kde dří­ve stá­ly růz­né stav­by (brá­na, obyt­ná věž, cis­ter­na). Hrad posta­vi­li ve 14. sto­le­tí páni ze Spar­nec­ku, v létě roku 1523 jej zni­čil Šváb­ský spolek.

Teu­fel­stisch (Čer­tův stůl)

Před hrad­ní bra­nou sto­jí mohut­ný, smě­rem vzhů­ru se roz­ši­řu­jí­cí skal­ní blok s ovál­nou deskou – pověst­mi opře­de­ný Teu­fel­stisch. Pod­le pověs­ti tu čer­ti hrá­va­li (a mož­ná dodnes hra­jí) své divo­ké karty.

Býva­lý Východ­ní hrad (Ost­burg)

Před výstu­pem k vyhlíd­ko­vé­mu pavi­lo­nu Schüs­sel se nachá­ze­jí zbyt­ky zdí pozd­ně román­ské kap­le (viz obrá­zek), kte­rá pat­ři­la k Východ­ní­mu hra­du. Na seve­ro­vý­chod­ním úpa­tí ská­ly Schüs­sel­fel­sen leží zbyt­ky zdí Východ­ní­ho hra­du, kte­rý byl zalo­žen kolem roku 1100 a kolem roku 1300 opuš­těn, když vzni­kl hlav­ní hrad. Při vyko­páv­kách se našlo i něko­lik mik­ro­če­pe­lí z doby kamen­né, škra­badla a pro­vr­ta­né zlom­ky pří­věs­ků z jur­ské­ho rohov­ce, kte­rý se ve Smr­či­nách nevy­sky­tu­je. Před­po­klá­dá se pro­to, že vrchol Wald­stei­nu slou­žil v době kamen­né jako tábo­řiš­tě. Nale­ze­né stře­py nádob a kovo­vé před­mě­ty navíc doklá­da­jí, že zde mezi 8. a 10. sto­le­tím muse­la stát opev­ně­ní. 200 m východ­ně leží mohut­ný skal­ní kolos spo­čí­va­jí­cí na dvou na sobě polo­že­ných skal­ních des­kách, nazý­va­ný také Waagstein.

Haber­s­tein

Na vyvý­še­ni­ně (927 m n. m.) na jiho­zá­pad­ním sva­hu Schne­e­ber­gu se roz­klá­dá nej­vět­ší sou­vis­lé žulo­vé bal­va­no­vé moře ve Smr­či­nách, vyhlá­še­né pří­rod­ní rezer­va­cí o roz­lo­ze 12,9 ha. Mezi bal­va­ny ros­te přís­ně chrá­ně­ný vra­nec jed­lo­vý. Haber­s­tein leží na turis­tic­ké tra­se z Bischofs­grü­nu na Schne­e­berg a nadchne i krás­ný­mi daleký­mi výhledy.