Historické řady stodol ve Weißenstadtu jsou urbanistickou zvláštností. Vznikly v 19. století.
Zobrazit přepis
Historické řady stodol jsou urbanistickou zvláštností a jsou chráněny jako kulturní památka. Po ničivém požáru města v roce 1823 byly stodoly z důvodu požární ochrany přemístěny mimo město. Tyto řady stodol na okraji starého města dodnes utvářejí ráz Weißenstadtu. Většinou velmi prosté stodoly působí díky řazení několika staveb za sebou s průběžnou linií okapů a hřebenů střech velmi impozantně svými rozměry a mohutností. Okraj starého města utvářejí tmavé břidlicové střechy, místy lomové zdivo a vjezdové oblouky s dekorativním žulovým ostěním.
Okrajové části starého města Weißenstadtu utvářejí řady stodol, které připomínají historické zemědělství v těsné blízkosti města. Dříve měšťané skladovali zemědělské nářadí, seno a slámu přímo u domu – až do roku 1823, kdy velkou část vnitřního města zničil ničivý požár.
Z důvodu požární ochrany byly po požáru města stodoly přemístěny mimo město. Tyto řady stodol na okraji starého města dodnes utvářejí ráz Weißenstadtu.
Stodoly v ulicích Gartenstraße a Peuntstraße tvoří spolu s většinou dvoupodlažními obytnými domy historický okraj města. Stejně jako řady stodol v ulicích Kirchenlamitzer Straße, Am Ehrenhain, Am Stadtgraben, Bayreuther Straße a Am Mühlgraben jsou chráněnými stavebními památkami.
Stav k 10. 5. 2023 © Bayerisches Landesamt für Denkmalpflege (Bavorský zemský úřad pro péči o památky), strana 1/8

Většinou velmi prosté stodoly působí díky řazení několika staveb za sebou s průběžnou linií okapů a hřebenů střech velmi impozantně svými rozměry a mohutností. Okraj starého města utvářejí tmavé břidlicové střechy, místy zdivo kladené nasucho a vjezdové oblouky s dekorativním žulovým ostěním.
Kde řady stodol najdete
Zobrazit přepis
V centru Weißenstadtu je celkem šest řad stodol. Řada stodol Am Ehrenhain – 21 stodol, postavených v období od roku 1823 do poloviny 19. století. Řada stodol Kirchenlamitzer Straße – původně 14 stodol, postavených v období po roce 1823 až do poloviny 19. století. Dále řada stodol Am Mühlgraben – 14 stodol, postavených v období po roce 1823 až do poloviny 19. století. Řada stodol Am Stadtgraben, postavená v první polovině 19. století. Řada stodol Bayreuther Straße – 15 stodol, postavených po roce 1823. Řada stodol Peuntstraße – 12 stodol, postavených po roce 1823. Velká část stodol je dnes chráněna jako kulturní památka. Aby se historické stodoly zachovaly, uvažuje se o jejich novém využití, například jako garáží.
V centru Weißenstadtu je celkem 6 řad stodol. Jsou to:
- řada stodol Am Ehrenhain – 21 stodol, postaveny v období po roce 1823 až do poloviny 19. století
- řada stodol Kirchenlamitzer Straße – původně 14 stodol, postaveny v období po roce 1823 až do poloviny 19. století
- řada stodol Am Mühlgraben – 14 stodol, postaveny v období po roce 1823 až do poloviny 19. století
- řada stodol Am Stadtgraben – postavena v první polovině 19. století
- řada stodol Bayreuther Straße – 15 stodol, postaveny po roce 1823
- řada stodol Peuntstraße – 12 stodol, postaveny po roce 1823


Velká část stodol je chráněna jako kulturní památka. Dnes slouží většinou jako garáže nebo skladovací prostory.
Velký požár města 9. května 1823
Původní úryvek z „Weißenstädter Brandbüchlein“ (Weißenstadtská knížka o požáru), kterou sepsal Wilhelm Ruckdeschel (měšťan a tkalcovský mistr ve Weißenstadtu):
Byla to hrůzná katastrofa!
„Nebe se zahalilo do černých, temných mračen, venku v temných lesích blízkých hor příšerně burácela bouře, den byl nevlídný, divoký a byl truchlivým poslem strašlivého večera. Ani tušení nevstoupilo do našich srdcí, že onoho dne naplníme vzduch svým nářkem a zkropíme zemi slzami bolesti!
Tak se během dvou neblahých hodin stalo celé město kořistí nemilosrdných plamenů. 196 domů, 46 hospodářských budov, kostely, školy, radnice – vše shořelo až do základů. Zuřivý živel neušetřil ani sklepní klenby. Prorazil zdi i dveře a pohltil i těch několik málo věcí, které tam lidé zachránili. Tak zuřivý požár, který v celém městečku neušetřil jediný dům, nemá obdoby! Jen předměstí bylo zčásti zachráněno, stejně jako mlýn ležící v údolí. Tak se během několika okamžiků ocitlo 1700 lidí a na 600 kusů dobytka bez přístřeší a bez obživy!“
Příčinou požáru byly odlétající jiskry v hřebíkárně (kovárně hřebíků) v ulici Wallstraße. Protože celé město tvořily hrázděné domy se slaměnými střechami, měl ničivý požár snadnou kořist. Navíc byl v roce 1820 vysušen více než 80 hektarů velký městský rybník, který zde existoval po staletí, aby se získala zemědělská půda.
„Ach! Jak bezstarostně sní člověk svůj život, zapomínaje, že jej každým okamžikem může čekat truchlivé procitnutí!“
Poloha
Právě vidíte zástupný obsah služby OpenStreetMap. Pro přístup ke skutečnému obsahu klikněte na tlačítko níže. Upozorňujeme, že přitom dojde k předání údajů poskytovatelům třetích stran.
Více informací